Znaky šikany

08.02.2014 18:39
  • Anonymita útočníků?

Útočníci většinou vystupují ve virtuálním prostředí pod přezdívkou (nickem), používají pro oběť neznámou e-mailovou adresu, telefonní číslo atd., proto oběť jen zřídka přijde na to, kdo na ni útočí. Anonymita může být často zdánlivá, protože totožnost útočníků lze s využitím vhodné technologie odhalit.

  • Kde a kdy se s kyberšikanou setkáme?

Zatímco u tradiční šikany lze předpokládat, kdy a kde k útoku dojde (např. ve škole, na hřišti), s kyberšikanou se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv. Obětí kyberšikany se můžeme stát vždy, když budeme připojeni k internetu nebo když budeme mít u sebe svůj mobilní telefon. V takovém případě se před kyberútokem nemáme kam schovat. Útočník si nás může najít i v „bezpečí domova“ a klidně to může být i o půlnoci.

  • Kdo jsou útočníci a oběti?

Ve virtuálním světě nezáleží na věku, pohlaví, síle, postavení v sociální skupině (partě) ani úspěšnosti útočníka nebo oběti ve společnosti. Původcem kyberšikany může být každý, kdo má potřebné znalosti informačních a komunikačních technologií, tedy i fyzicky slabý jedinec. Původce kyberšikany bývá někdy také sám její obětí. Obětí kyberútoku se často stávají děti, které tráví více času ve virtuálním světě a jsou na internetu nebo mobilním telefonu závislé. Na internetu také navazují vztahy, zatímco ve skutečném světě nemají příliš mnoho kamarádů.

  • Jak se chovají lidé ve virtuálním prostředí?

Ve virtuálním prostředí se lidé chovají jinak než v reálném světě. Mohou udávat jiný věk, jiné pohlaví, jiné povolání, a záměrně tak manipulovat s těmi, se kterými komunikují. Ve virtuálním světě se někteří lidé chovají méně opatrně než v reálném světě (jsou odvážnější v komunikaci, probírají citlivá témata, komunikují často bez zábran apod.). Někdy zkoušejí to, co by se v reálném světě báli udělat (např. útočit na jiné osoby, vyhrožovat jim nebo je vydírat), pro-tože je menší šance na jejich odhalení, a nevidí, jaký dopad má jejich chování na oběti.

  • Při šíření kyberšikany pomáhá útočníkovi publikum!

Prostředky kyberšikany (zprávy a pořízené záznamy) se dají jednoduše rozesílat dál, proto může mít kyberšikana velmi početné „publikum“. Útočník nemusí oběť napadat opakovaně, stačí, když citlivé zprávy nebo nahrávky publikuje na internetu a o jejich šíření se pak postarají jiní.
Toto publikum zvyšuje intenzitu útoku, a tím zhoršuje jeho dopad na oběť.

  • Oběť kyberšikany není snadné rozpoznat!

Kyberšikana je většinou spojená s psychickým týráním obětí, které není snadné poznat (na rozdíl od modřin, jež mohou doprovázet fyzickou šikanu). Oběti kyberši-kany jsou často uzavřené do sebe a nekomunikují o problémech s okolím (rodiči). Důvodů pro takové chování může být více (strach, stud, rodiče nerozumí počítačům, dítě nepozná, že jde o projevy psychického šikanování apod.).

  • Kyberšikana může být způsobena i neúmyslně!

Kyberšikana může být výsledkem toho, že špatně odhadneme situaci nebo reakci daného člověka (náš žert může způsobit bolest).

(e-bezpečí)

Zpět